90 dnů s HAPPYneuronem - jaká je efektivita tréninku?

přidáno: 28. 6. 2010 7:40, autor: Martin Chlupáč   [ aktualizováno 28. 6. 2010 8:16 ]
Analýza většího množství vědeckých studií zabývajících se cíleným tréninkem funkcí mozku pomocí počítače ukázala především zlepšení krátkodobé paměti a zejména fakt, že přínos tréninku trvá podstatně déle, než trénink sám (Papp, Walsh a Snyder, 2009). Kognitivní trénink může pomoci lidem postiženým slábnutím těchto funkcí a počínající demencí, aby své schopnosti zase zlepšili (Sitzer a kol., 2006).

Protože software HAPPYneuron je jedním z nejkomplexnějších systémů pro trénink kognitivních funkcí, je na místě si položit otázku, jak intenzivně by měl člověk trénovat, aby dosáhl co nejlepších výsledků. Je nějaký ideální přístup k tomuto tréninku, který přináší nejlepší výsledky? Je počítačový trénink efektivnější u některých specifických skupin lidí - například podle věku, pohlaví či vzdělání?

Analýzou kognitivních profilů velkého množství lidí, kteří hráli hry HAPPYneuron v angličtině, francouzštině a němčině po dobu 90 dnů, se podařilo dosáhnout zajímavých poznatků. Účastníci byli různého věku (ale vždy starší 20 let) a za 90 dní odehráli minimálně 180 her a maximálně 2500. Hráli hry ze všech pěti základních oblastí - tedy na trénink paměti, logického myšlení, řečových funkcí, vizuálně-prostorové orientace a pozornosti. Účastníků bylo celkem 351, dvě třetiny byly ženy (to odpovídá poměru v celosvětovém počtu uživatelů). Většina byla nad 50 let, ale velká část i ve věku 30-40, 59% pak bylo vysokoškoláků (obecně se ukazuje, že lidé s vyšším vzděláním mají větší zájem na udržování své duševní výkonnosti, ačkoli lidé s nižším vzděláním to potřebují úplně stejně).

Průměrný výchozí kognitivní profil byl 44,39 (průměr populace je 50 - kognitivní profil HAPPYneuron je konstrukt umožňující měřit souhrnně výkonnost v základních pěti kognitivních oblastech, a to nikoli absolutně, nýbrž v relaci k věku, pohlaví a vzdělání), což ukazuje na primární motivaci lidí začít trénovat, když zaznamenají nějaké mírné obtíže.

Průměrně účastníci trénovali 65x za 90 dní, zhruba tedy 5 dní v týdnu. Výsledky po 90 dnech ukazuje tabulka. 

Podrobnější analýza ukázala, že pokrok nemá souvislost s pohlavím, úrovní vzdělání a s věkem. Naopak závisí značně na počáteční úrovni (čím je na tom člověk na začátku hůř, tím snáze se zlepšuje), na počtu odehraných her, na počtu cvičení týdně a kolik her účastník najednou odehraje. Také se částečně potvrdilo, že lidé s určitým zhoršením kognitivních schopností mají tendenci cvičit intenzivněji, což je dobře. Každopádně se ukázalo, že kdo cvičí opravdu intenzivně zhruba 10 her denně, za tři měsíce se průměrně zlepší o více než 25% - a to je už opravdu znatelná změna.


Poznámka: těchto výsledků nelze dosáhnout cvičením s 5 demonstračními hrami na webu, ale alespoň s 20 hrami na CD, které zajišťují větší náročnost a různorodost tréninku a obsahují i osobního "trenéra".

Více podrobností naleznete v příloze (anglicky).

ĉ
Martin Chlupáč,
28. 6. 2010 7:52