Dvojjazyčnost prodlužuje život

přidáno: 30. 6. 2010 15:14, autor: Martin Chlupáč   [ aktualizováno 30. 6. 2010 15:18 ]

Kanadští vědci objevili překvapivé důkazy, že celoživotní užívání dvou jazyků má za následek nástup klinických příznaků demence o čtyři roky později, než u lidí, kteří mluví jen jedním jazykem. 

Dnes již existuje celá řada vědeckých studií, jež se zabývají vlivem našeho životního stylu, například fyzické aktivity, vzdělání nebo společenské aktivity na vznik tzv. "kognitivní rezervy" našeho mozku. Kognitivní rezerva se týká zvýšené neuroplasticity, schopnosti využívat alternativně různé části mozku a zvýšeného prokrvení, což  se považuje za ochranu před nástupem symptomů demence.

Vědci Výzkumného centra stárnutí a mozku Baycrest v Torontu našli důkazy, že existuje další faktor, který výrazně oddaluje nástup symptomů demence - dvojjazyčnost. "Jsme oslněni výsledky," prohlásila vedoucí výzkumného týmu dr. Ellen Bialystoková.  V předchozích výzkumech se ukázalo, že dvojjazyčnost přináší zlepšenou pozornost a další kognitivní schopnosti jak u dětí, tak u dospělých. Proto se vědci pustili do analýzy lékařských záznamů 184 pacientů, kteří v létech 2002 a 2005 přišli do Baycrestu a stěžovali si na kognitivní problémy. Z nich 91 mluvilo jedním jazykem a 93 dvěma jazyky. Bylo to kromě angličtiny 25 různých jazyků, nejčastěji polština, jidiš, němčina, rumunština nebo maďarština. 132 pacientů mělo příznaky Alzheimerovy choroby, 52 pak jiné druhy demence. Lékaři zjišťovali, v kolika letech byly zaznamenány první potíže jednotlivých pacientů. Průměrný věk jednojazyčných pacientů, v němž se projevily první příznaky demence, byl 71,4 roku. U dvojjazyčných to bylo průměrně 75,5 roku, a to i po započtení vlivu kulturních rozdílů, vzdělání či zaměstnání a pohlaví. Přitom věda dnes nezná žádné léky, které by dokázaly něco podobného - tedy oddálit projevy demence o více než 4 roky.

"Klíčem je mluvit," říká dr. Bialystoková. "Když máte schopnost mluvit dvěma jazyky a děláte to denně, kdykoli otevřete pusu, oba jazyky jsou k dispozici. Potřebujete mechanismus, který by vám dovolil být stále soustředěný. Váš mozek má už takový kontrolní mechanismus zabudovaný, je umístěný v přední části mozku a říká se mu 'exekutivní funkce'.  Takže kdykoli mluvíte, zapojují se tyto funkce. A čím víc je zapojujete, tím jsou dokonalejší."

Je třeba si nicméně uvědomit, že se nejedná o odsunutí nemoci, pouze jejích projevů. Dvojjazyčnost respektive kognitivní rezerva tedy ve skutečnosti znamená, že poškozený mozek podává nějakou dobu podstatně větší výkon, než mozek člověka bez rezervy, u něhož se tedy příznaky projeví mnohem dříve. 

Data jednoznačně ukazují obrovský ochranný efekt dvojjazyčnosti. Je to další do sbírky důkazů, že specifická námaha mozku je zatím to jediné, co nám dnes v boji s demencí dává reálnou naději.

Zdroj: Neuropsychologia 2/2007