Vliv spánku na paměť

přidáno: 21. 6. 2010 11:53, autor: Martin Chlupáč   [ aktualizováno 21. 6. 2010 12:24 ]
Laická veřejnost si myslí, že spánek je stav odpočinku organismu a mozku. Odborníci však zjistili, že spánek není ani zdaleka pasivní proces, ale naopak stav vysoké aktivity mozku (některé části jsou dokonce aktivnější než během dne), kdy dochází ke zpracovávání získaných informací.

Pomocí elektroencefalografu (EEG) dokázali vědci studovat proces spánku a detailněji tento proces popsat.

Spánek se dá rozdělit na dvě základní fáze: REM a NREM.

1)      REM (Rapid Eye Movement) je cyklem vysoké aktivity mozku, který v tu chvíli vysílá vysokofrekvenční alfa vlny. Je vysoko pravděpodobné, že právě v této fázi prožívá spící něco jako snění. Pokud vzbudíme člověka uprostřed REM fáze, často tato osoba popisuje velmi bizardní nebo živý sen. Během této fáze jsou dočasně paralyzovány svaly rukou a nohou, což nám v podstatě brání projevovat pocity prožívané během snu a jednat podle nich.

2)      NREM se dá rozdělit do 4 podfází – NREM1, NREM2, NREM3, NREM4. Mozkové vlny se v jednotlivých fázích postupně zpomalují a jsou více synchronizované. Typicky začíná spánek fází NREM1 – spící je částečně při vědomí, mohou se objevit halucinace, záškuby. Po několika minutách nastane fáze NREM2 – zaujímá v rámci spánku kolem 45 – 55% času, snížení svalového napětí, spící ztrácí kontrolu nad svým vědomím. Následuje fáze NREM3 – fáze hlubokého spánku (fáze hlubokých vln – SWS – Slow Wave Sleep), na spícího můžou útočit noční děsy, náměsíčnosti, může také mluvit ze spaní. Toto je úvodem do NREM4 – nejhlubšího stádia spánku. Jsou vysílány především delta vlny a spícího je nejobtížnější vzbudit. Právě v této fázi dochází i k upevňování paměti, stádium trvá asi 20 až 40 minut a je následováno opět lehčím spánkem fáze NREM2 (cca 5-10 minut). Poté přecházíme do REM fáze, která celkově tvoří u zdravého dospělého člověka 20 až 25% doby spánku. Cyklus střídání NREM a REM se během noci opakuje několikrát a jeden cyklus většinou trvá 70 až 100 minut.

Mnoho studií potvrdilo vliv spánku na paměť jak dlouhodobou, ale i tzv. pracovní paměť, která umožňuje zpracovávání podnětů a pomáhá nám například při rozhodování, odůvodňování a učení. Při nedostatečném spánku prokazatelně dochází k nižší schopnosti zapamatování a zhoršení psychické a fyzické výkonnosti. Nejdůležitější je v tomto ohledu právě fáze REM, kdy stoupá množství bílkovin v neuronech a dochází k fixaci paměťových stop nashromážděných během stavu bdělosti.

Z výše uvedeného vyplývá, že pro nejefektivnější zapamatování si nejrůznějších informací je spánek velmi důležitý. Dokonce nejvíce je doporučováno si na chvíli lehnout po pár hodinách učení. Informace se tak mají možnosti v mozku utřídit a nejsou „přepisovány“ dalšími informacemi, jestliže se člověk učí například 12 hodin v kuse.

Počet hodin a kvalita spánku se zvyšujícím se věkem stále klesají. Starší člověk má tedy méně času na utřídění informací během spánku. Paměť jako taková se tedy neztrácí, jak si myslí starší lidé. Mozek jen nemá již takové možnosti k utřídění informací během spánku a tím pádem si lidé s přibývajícím věkem pamatují mnohem méně než lidé mladší.

Jana Puhalová

Zdroj: Svět 2010